Z Bíliny až do extraligy - rozhovor se Stan. Vachouškem

Stanislav Vachoušek (*1987) je bezesporu současný nejlepší volejbalový odchovanec z Bíliny. Třebaže se dostal až do extraligy, je to srdcař, který nezapomíná, že první volejbalové krůčky zkoušel právě v Bílině na Tyršáku....

Tvůj táta je všestranný sportovec, a tak se dá předpokládat, že během dětství jsi měl otevřené dveře do všech dostupných sportů v Bílině. A že jich není málo... Proč sis zvolil právě volejbal?

Rodiče hráli volejbal v rámci BVL a stejně tak i můj brácha. Měl jsem proto k volejbalu blízko a hnedka mě to chytlo. Zároveň jsem měl to štěstí, že byla v té době v Bílině možnost tréninků i pro mladé, teprve začínající volejbalisty.

Celkem snadno se dá na webu ČV dohledat Tvá volejbalová kariéra, která datuje první registraci v srpnu 2004 právě pod SK Bílina. Kdo Tě tehdy trénoval a jaké máš na tu dobu vzpomínky?

S volejbalem jsem začal vlastně ještě dříve, už někdy v sedmi nebo v osmi letech. V té době jsme ale ještě trénovali dohromady s holkama. Sešla se nás tam tehdy slušná základna volejbalových nadějí. Jinak mou první trenérkou byla Gabča Hudáková a začátky byly spíše o celkovém rozvoji pohybových schopností i o postupném se seznamování s balonem a volejbalovými údery. Je pravda, že na tohle období vzpomínám moc rád. Poznal jsem tam tehdy mnoho kamarádů, se kterými se potkáváme dodnes.

Dostal ses do extraligy, což je v ČR bezesporu velký úspěch. Vzpomínáš si na svůj první zápas před televizními kamerami? Jak to na tebe působilo?

První rok v extralize jsem mnoho šancí nedostával a když už jsem nastoupil, byl jsem hodně nervózní. Kamery v tom tedy nehrály žádnou zvláštní roli. Po pravdě TV zápasy nijak zvlášť neprožívám ani dnes. Akorát se před takovým utkáním radši oholím a zajdu si ke kadeřnici. :-)

Kam nejdále se ti povedlo s volejbalem vycestovat?

Byl jsem v Srbsku na Mistrovství Evropy vysokých škol. Největším zážitkem pro mě ale byla univerziáda v ruské Kazani. Je to srovnatelná akce s olympiádou, akorát na univerzitní úrovni.

Jak dlouho se podle tebe dá hrát volejbal?

Nehledě na úroveň nepochybně celý život. Tak to mám v plánu i já. :-)

Dokážeš si sám sebe představit ve volejbalovém důchodu?

Už pár let kombinuji extraligu s prací na plný úvazek a těžko říct, jak dlouho ještě budu stačit mladým klukům, kteří trénují dvoufázově každý den. Až jednou extraligu opustím, určitě ale budu s volejbalem dál pokračovat, akorát na nižší úrovni.

Má podle tebe Bílina i v dnešní době potenciál vychovávat hráče s ligovými parametry?

Proč by ne, i když snadný úkol to rozhodně není. Musí se k tomu vytvořit prostředí, kde bude mít mládež možnost trénovat minimálně 2-3 týdně. Navíc je potřeba udělat tréninky zábavnou formou, aby si volejbal děti oblíbily a chodily na něj rády. V dnešní době je také určitě těžké najít trenéry, kteří upřednostní trénování dětí před vlastním volným časem. A v neposlední řadě se to neobejde bez velké podpory rodičů takových dětí. Je velká škoda, že volejbal v Bílině prakticky skončil, byť historicky k našemu městu rozhodně patří.

Máš už syna, vedeš ho také ke sportu?

Matyáškovi jsou teprve dva roky, ale pravdou je, že už na něm tak od roka pozorujeme velký zájem o balóny všeho druhu. Vypozorovali jsme, že se o ně zajímá mnohem víc, než děti v jeho věku. Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě to netěší... Hází, chytá, kope a pomalu už začíná i s volejbalovým bagrem. :-) S manželkou si samozřejmě přejeme, aby ho sport bavil a budeme ho k tomu vést. Jestli si ale v budoucnu vybere volejbal anebo něco jiného, to už necháme na něm.

Jak často tedy trénuješ při své - stále ještě - profi dráze volejbalisty? Dá se to vůbec vtěsnat k pracovnímu i rodinnému životu?

Poslední čtyři sezony, kdy volejbal kombinuji s prací na full-time, mám volejbalové tréninky jen čtyřikrát týdně a k tomu se ještě snažím stíhat jednou až dvakrát týdně posilovnu. Každý den se i snažím najít čas na prcka a manželku. Je to náročné, ale mě to takhle baví.

Jak se k tomu staví tvoje manželka? Má pochopení pro čas strávený na hřišti?

Bez její tolerance by to asi ani nešlo. Mám to štěstí, že sama má volejbal dost ráda a je zároveň mým největším fanouškem. :-) Vím, že ji ale mrzí, že například kvůli volejbalové sezoně nemůžeme jet na lyže do zahraničí, anebo si užít prodloužený wellness víkend.

Proč myslíš, že v Bílině není o volejbal v současné době takový zájem jako dříve, přestože se ještě nedávno BVL těšila zájmu široké veřejnosti? Vždyť v minulosti hostila Tyršova zahrada dokonce i mnohá mezinárodní utkání, například to s Kubou.

Ano, BVL měla v Bílině velkou tradici. Nemám dost informací, abych aktuální situaci nějak hodnotil, ale asi jako ve všem - je to o lidech. Musí se najít dostatek těch, kteří budou mít chuť pro volejbal v Bílině něco udělat. Chce to nadšence, jakými v mých začátcích byli Gábina Kalousová (Hudáková), Eva Bezoldová, můj brácha Jan Vachoušek, Rosťa Říha, pan Patera a další.

Co bys popřál všem začínajícím volejbalistům?

Ať je volejbal baví a ať díky němu poznají super kamarády, stejně jako jsem to měl a mám já. A samozřejmě jim přeji i pevné zdraví. Bez něj by to nešlo.