První víkend v Čížkovicích je za námi!

i přes vládní restrikce byla nakonec naplněna minimální kapacita kurzu pro trenéry III.třídy, takže nic nebránilo Páje a Evče vyrazit do nedalekých Čížkovic naučit se, co budou učit. v pátek dorazily holky včas, bohužel do jiné budovy - ostatně kdo by čekal ve vesnici se 6 domy, 4 psy a polem brambor dvě budovy základní školy? Karty byly rozdány a už jsme byly nezapomenutelné pro všechny zúčastněné. Probral se obsah kurzu a ve zkratce během 4 hodin jsme nastínili hlavní témata trenérské problematiky mládeže.
Sobotu jsme po nevydařeném antré a pořádání BVL vynechaly, o to veselejší byla nedělní část. Každý měl říci, z jakého je oddílu, jaká mají družstva a co bude trénovat. Všichni měli jasnou představu jako "budu trénovat starší žáky v Mostě, nebo "budu asistentkou trenéra kadetek"... a když došla řada na nás tak jsme se jen usmály a řekly, že my dvě  jsme celé současné SK Bílina a budeme trénovat kohokoli, kdo přijde.
a pak se šlo do tělocvičny. Evča rozbalila svou tašku a zjistila, že nemá ani boty do tělocvičny ani sportovní úbor. Pája je naštěstí připravená  na vše - nejdříve Evče půjčila adidasky velikosti 40 a 2/3. Eva má sice 42, ale zvládla to vydržet :-D jo a pak legíny.... člověk by řekl, že jsou universální velikost, jenže když děvčata dělí deset let a třicet kilo, tak to na Evče plandalo, jak pirátská vlajka. 
a to by stačilo jako vysvětlení, proč jsme na fotografii s panem Herclíkem usměvavé a vyfocené jen od pasu nahoru :-)
No nic... těch 500 stran z učebnice nastudujeme, seminární práci napíšeme a roční tréninkový plán vytvoříme a v první víkend v říjnu pokračujeme!